Cuketu jsem jako malá srdečně nenáviděla. Každé letní prázdniny, co jsme s mým bráchou trávili náš čas u babičky s dědečkem, jsme sledovali každý jejich krok a pohyb s cuketou po kuchyni, jestli ji nedávají do našeho jídla. Jelikož se tenkrát prarodičům rodily cukety jak na běžícím páse, tak se samozřejmě nesměli pokazit a byly opravdu ale opravdu v každém jídle. Snad i tom sladkém. Nic méně časy se mění a já bych nyní mohla mít cuketu i v jahodovém jogurtu. Proto tady vznikl recept mé babičky na nejúžasnější cuketové placky na světe.
